Ne třeba nijak zdůrazňovat, že Švédsko je líheň mnoha známých a velkých kapel. Ale i těch malých, co umí hrát. A umí více než dobře. V žánru moderní hardcore je řadím mezi ty nejzajímavější kapely, co v posledních letech tvoří, hrají a hlavně nezapadají do průměru a změti všech těch ostatních kapel. Poslední jejich věc je pětistopové „Occupants“ (od alba Metropolis z roku 2012 uplynula již delší doba, během které stihli vyprodukovat ještě jedno album – Shame). Těchto posledních pět skladeb je ve zkratce technicky vyspělejších, rychlejších. Zároveň asi není jiné nebo lepší, než zbytek tvorby. Chyba? Nemyslím si. Pořád stejný sound, z kterého umí vytřískat maximum. Každou novou věcí dělaj krůček výše, zároveň se však drží toho, co umí, co si už slyšel. A tak zde platí jasná rovnice: pokud sis někdy dával kterékoli album No Omega, a našel si v tomhle hardcoru zalíbení, ani tady nebudeš zklamán. 4/5
- Orel
Top tracky:
Top tracky:
Passing, Man/Monster
Bandcamp: